Na východním a jihovýchodním okraji Moravskoslezského kraje se můžeme setkat se svérázným valašským folklórem. Oblast je jednou z lokalit, kam dorazila na konci středověku tzv. valašská kolonizace. Pár pastevců z východu dokázala otisknout v regionu zásadním způsobem svou tvář.

Zjištění, že váš blízký bojuje s anorexií, je šok a přináší mnoho otázek. Co jsme udělali špatně? Jak mu pomoci? V tomto díle rozebíráme nejčastější prvotní reakce, pravdu o rodinné vině, i to, co čeká partnera anorektičky – od pocitu bezmoci až po největší výzvy péče o někoho, kdo odmítá pomoc.

V lednu roku 1919 zaútočily jednotky čerstvě utvořeného Československa na sporném území Těšínska na polské jednotky. Krátký konflikt na desetiletí poznamenal vzájemné vztahy obou zemí. Jde při tom o jediný válečný konflikt v moderních dějinách, kterého se na svém území náš stát oficiálně účastnil.

Anorektičky mají pod čtyřicet kilo, jsou to chodící kostry – to je jeden z nejnebezpečnějších mýtů spojených s poruchami příjmu potravy. Kolik musí dívka/kluk vážit, aby měli potvrzenou diagnózu anorexie? Odpověď zní – váha není rozhodující.

Ostrava patřila ke specifickým místům, kde se příchod industriální revoluce ruku v ruce s problémy moderní doby odrazil obzvláště silně. Jedním z úskalí doby byl i nezřízený alkoholismus. Fenomén doby se za ostravskými dělníky na přelomu 19. a 20. století vydal zkoumat známý lékař a vědec Rudolf Wlassak.

Co vlastně znamená jíst normálně? Není to o tabulkách ani o dokonalosti, ale o osvobození od strachu z každého sousta. Jídlo nemusí být nepřítel a je v pořádku občas udělat ‚chybu‘. Zdravý vztah k jídlu se totiž automaticky nerovná zdravý životní styl.

Slavný hudební skladatel je životem i dílem rozpůlený mezi moravskou metropoli a malebné podhůří Beskyd, kde se ve stínu ruiny hradu Hukvaldy narodil a shoda okolností vedla k tomu, že zde vedla i jeho poslední životní cesta.

Pojďme se vydat na exkurzi do místa, které pro většinu lidí zní spíš jako děsivý horor – na psychiatrii. Nečekejte ale žádné tajemné laboratoře plné ledových koupelí, elektrošoků nebo šílených doktorů s ostrým skalpelem v ruce. Dozvíte se, jak to v takovém ‚blázinci‘ skutečně chodí, a proč není třeba se bát hledat pomoc.

Maryna s rodinou uprchla z Charkova a po náročné cestě do Lvova dorazila do Prahy. Díky pomoci dobrých lidí a spolku „Dětem Ukrajiny“ našla rodina nové příležitosti a naději. Cesta za adaptací však nebyla jednoduchá.

Dnešní dominantou Ostravy je radnice se svou vysokou věží, panorama Dolních Vítkovic nebo některé z jiných moderních staveb. Město má však i svou středověkou historii, její připomínkou je malá kamenná zídka nedaleko kostela svatého Václava. Drobná ruina je reliktem středověkých hradeb Moravské Ostravy.