Dneska padá na Opavu mezi městy Moravskoslezského kraje stín Ostravy, jednoho ze tří velkoměst Česka. Jak už jsme v naší rubrice psali, Ostrava vyrostla za pár let během bouřlivé industrializace regionu. Před tím však hlavním městem Slezska byla Opava.
Tradičním centrem Slezska byla Vratislav a Opava jen jedním z provinčních měst, i když zde ve středověku sídlila vedlejší větev přemyslovského rodu. Vše se změnilo po rozdělení Slezska mezi Prusko a habsburskou monarchii. Opava se tak stala logickým hlavním městem teritoriálního zbytku po slezské části rakouského soustátí.
Od roku 1742 až do 19. století však šlo povětšinu času o titulární pozici. Svoji asi největší chvíli politické slávy začala zažívat Opava v roce 1861, kdy byla obnovena ústavnost po téměř desítce let bachovského absolutismu v celém soustátí. Součástí nové ústavy bylo také zřízení zemských sněmů.
Stejně jako Čechy a Morava i rakouské Slezsko získalo svůj zemský sněm, jeho logickým sídlem se stala Opava. Kdyby se demokratizační proces v habsburské monarchii (Rakousko-Uhersko vzniklo až po federalizaci v roce 1867) o pár desítek let zpozdil, sněm by dost možná zasedl v Ostravě, kde měli svého času majetky i samotní Habsburkové.
Sobota, 21. prosince 2024, 07:00
K unikátu Ostravy patří také její haldy v čele s Emou. Na umělém kopci z navršené hlušiny roste tráva i v zimě, díky termickým reakcím uvnitř vrcholku z vytěžené hlušiny. Ta se tam nanášela dlouhé roky a správně se jmenuje Trojice podle dolu, odkud...
Sněm nicméně zasedal v Opavě, kde se sházelo 30 řádných poslanců a jako virilista (pozorovatel) se jednání mohl účastnit i vratislavský biskup. Šlo o velmi neobvyklou situaci, kdy v zastupitelském sněmu zasedal občan jiného státu. Vratislav byla součástí Pruska, později Německého císařství, ovšem některé farnosti rakouského Slezska spadaly do církevní správy vratislavského biskupství. Naopak několik far v Prusku spadalo pod olomoucké arcibiskupství, například na Hlučínsku.
Jak se sluší a patří ke každému poslaneckému sněmu, i v tom Opavském, který jistě patřil k těm nejmenším orgánům svého druhu široko daleko, docházelo mezi poslanci a jejich voliči ke konfliktům. V rakouském Slezsku byla jejich dělící linie jasně daná. Spory se vedly především o národnostní zastoupení. České země byly až do 2. světové války vždycky multinárodnostní, ale vždy dominovali Češi a ostatní národnosti byly v roli menšin.
Sobota, 14. prosince 2024, 07:00
Severozápadně od Ostravy se nachází malý region, který je specifický svou německou tradicí. Kola historie hranice německého státu odvály stovky kilometrů daleko, přesto si na Hlučínsku „Prajzáci” drží svou unikátní národní tradici. Jak se z Čechů...
Ve Slezsku to však rozhodně neplatilo. Země byla mixem Němců, Poláků a Čechů. Podle sčítání lidu deklarovalo 43,9 procenta populace jako obcovací jazyk němčinu, 31,7 procenta polštinu a 24, 3 procenta češtinu. Dominantní pozici na sněmu však díky volebnímu cenzu (stručně řečeno velkostatkáři a movitější lidé měli silnější volební zastoupení) jednoznačně dominovali Němci a Češi s Poláky se marně domáhali zvučnějšího zastoupení.
Se vznikem první republiky mělo zaniknout i zemské zřízení pro malé Slezsko. Ovšem pro velký odpor místních zřízení pokračovalo až do roku 1928, kdy vznikla správní země Moravskoslezská, jejíž úřady už v Opavě nesídlily.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
