Ostrava měla jeden z největších pivovarů Rakouska-Uherska. Provozoval ho německý žid Markus Strassman

Autoři | Foto historickaostrava.cz

Město, které se v druhé polovině 19. století rozrůstalo raketovou rychlostí, otevíralo prostor novým formám kapitalistického podnikání. Jedním z jeho průkopníků byl také Markus Strassman.

Pivovarnictví díky své jednoduchosti a poměrně vysoké přidané hodnotě výsledného produktu stálo v kořenech prvních podnikatelských pokusů v českých zemích už od konce 15. století. Cesta k budování velkých pivovarů a známých pivních značek byla od právovárečných domů, kde se vypilo na místě to, co se tam uvařilo, ještě dlouhá.

Jedním z pionýrů této přeměny byl německy mluvící žid původem z Lipníku nad Bečvou Markus Strassman. Do Moravské Ostravy přišel v roce 1855 jako čtyřiadvacetiletý mladík.

Nejprve byl společníkem v nájmu městské palírny, aby od roku 1857 začal provozovat měšťanský pivovar.  Ten vlastnilo 64 právovárečných podílníku a od nich po desetiletích pronájmu pivovar odkoupil Strassman v roce 1889 za celkem 96 tisíc zlatých a odstartoval obří modernizaci celého provozu.

Strassmanův parostrojní pivovar se stal jedním z nejmodernějších provozů svého druhu v celém Rakousku-Uhersku a nechybělo mu ani umělé chlazení. Jeho výstav dosahoval 100 000 hektolitrů za rok a patřil do dvacítky největších pivovarů v předlitavské části Rakouska-Uherska.

Jaké pivo vařil?

Vařil se zde desetistupňový schankbier (výčepní) ale i dvacetistupňový Porter, jak dokazují dochované pivní etikety. Toto silné pivo má svou tradici zejména na britských ostrovech, dodnes tradiční pivní styl vaří v nedalekém polském Živci. Tam se s touto tradicí odkazují na poptávku po pivu na polském území od skotských emigrantů, kteří mířili poměrně hojně do přístavu Gdaňsk. Na ostravsku asi mnoho Skotů Porter nepilo, ale jeho sílu možná místní pijáci ocenili.

Markus Strassman byl také velmi aktivní v politice. Řadu let byl ostravským radním za německou liberální stranu. Zemřel sice v roce 1903, ale jeho němectví je někdy přičítán postupný úpadek pivovaru s rozvojem českého nacionalismu, který vyvrcholil vznikem poválečné první republiky. Strassman však nejspíše uměl dát přednost byznysu před politikou. Jelikož své pivo prodával taky pod českou značkou “Na zdar,” patrně věděl, kdo jsou jeho zákazníci.

Smutný konec pivovaru

Do problémů se pivovar Strassman dostal mnohem více kvůli své strategii velkých investic do modernizace. S příchodem ekonomické krize 30. let 20. století potíže vznikly ve vztahu ke splácení rozsáhlých úvěrů.

Během Strassmanova pohřbu šel městem velký průvod, zavřely kavárny i hostince a byla po něm pojmenována ulice. Konec éry jeho podnikání je zahalen smutným příkrovem nejen kvůli ekonomickému úpadku pivovaru ve 30. letech. 

Po roce 1939 byl pivovar germanizován a ačkoliv se jeho výstav v rukou německých správců dočasně zvýšil, takřka celý objekt skončil v troskách po bombardování z konce 2. světové války. Strassman měl 14 potomků, ale čtyři Strassmanovy dcery (Camilla, Flora, Ida a Olga) kvůli židovskému původu zemřely v koncentračních táborech v Terezíně a v Treblince. 

Zbytky pivovaru byly zbourány v 60. letech, ale po jeho stopách se mohou zájemci vydat k Vile Tereza. V domě pojmenovaném po své manželce, což byl poměrně populární postup, Strassmanova rodina žila uprostřed areálu pivovaru. Dnes je možné zrekonstruovanou secesní stavbu vidět na Střelniční ulici.

Hodnocení článku

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky historie, drbna historička, pivo, pivovarnictví, ostrava, strassman

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.