Hrady Frýdlantu nad Ostravicí: Jejich tajemství se může v terénu pokusit odhalit každý

Za vznikem městečka Frýdlant nad Ostravicí stojí šlechtický rod Ronovců. Než lokalitu dostali v léno od olomouckého biskupa a založili zde sídlo, šlo původně o součást Slezska. Hranicí mezi přemyslovskou Moravou a pohanským Slezskem původně tvořil trojitý vrcholek Ondřejníku.

Teprve územní spor za časů vlády Přemysla Otakara II. v polovině 13. století určil jako hranici mezi dvěma historickými zeměmi řeku Ostravici. Je možné, že právě v tomto období byla vystavěna dvě drobná středověká opevnění nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí, která se nacházejí v těsné blízkosti Ostravice a jejich existence se střežením zemské hranice pravděpodobně souvisí.

Jak to bylo doopravdy se v současnosti můžeme jen dohadovat. První písemná zmínka o městečku pochází z posledního desetiletí 14. století, kdy je oblast udělena v léno Ronovcům. Rod s původem na severu Čech přenesl název tamějšího Frýdlantu na své nové panství. Čili moravskoslezský Frýdlant nad Ostravicí je pojmenovaný po svém starším severočeském jmenovci.

Frýdlant měl být řemeslnickým centrem

Příběh založení Frýdlantu se nijak neliší od vzniku vesnic v okolí, ale už samotný název napovídá, že Ronovci s ním měli větší ambice. Názvy jako Janovice, Metylovice nebo třeba Kozlovice podle koncovky -ice napovídají, že se jedná o vesnice pojmenované po svém zakladateli/lokátorovi. Frýdlant se však měl stát řemeslnickým centrem v lokalitě, kam vesničané měli chodit směňovat a prodávat své zemědělské produkty za řemeslnické výrobky, což je základní princip existence městského sídla. I půdorys nejstarších staveb odporuje lánovým obcím v okolí, kdy se za každým obydlím nacházel zemědělsky obhospodařovaný lán.

Jedna v úvodu zmiňovaných středověkých pevností se nacházela v lokalitě jménem Zimník nedaleko dnešního Lubna asi 2 km od Frýdlantu, druhá je ještě blíže k městu, v lokalitě Nová Ves vzdálená jen asi kilometr od dnešního vlakového nádraží. Ze staveb nezbylo takřka nic. Dobře pozorovatelné jsou dnes terénní relikty, které po nich zůstaly.

Podstatná část opevnění obou hradů byla nejspíše dřevěná, a tudíž se dochovat ani nemohla. Jádro hradu pak tvořila nejspíše „věž“, která disponovala kromě obrané funkce i tou obytnou. Kdo tam bydlel? Nevíme.

O stavbách neexistují žádné podrobnější písemné zmínky, což v kontextu českého středověku není ničím výjimečným. Provedeny zde byly i dílčí archeologické sondy, v níž se našlo to, co by se dalo čekat. Střepy keramiky, hrot šípu nebo kovový plát, pravděpodobně pozůstatek brnění.

Detaily ze života staveb se však pravděpodobně nikdy nedozvíme a můžeme se jen domýšlet podle souvislostí toho, co víme o Frýdlantu nad Ostravicí a jeho okolí, anebo prostřednictvím archeologických vykopávek nebo pozorováním terénu. Minimálně pozorovat zde může každý a kdo jen trochu tuší, co se v lokalitě nacházelo, roušku tajemství v terénu alespoň trochu poodkryje.