Nedaleko Vítkova najdeme zříceninu hradu Vikštejn. Dnes z něj zbylo jen několik zdí, na nichž jsou sice pozorovatelné renesanční římsy dokládající přestavbu v tomto slohu, ale reálnou podobu stavby si pozorovatel může jen domýšlet skrze pohled na vzrostlé stromy.

Moravskoslezský kraj, jak už název sám napovídá, se nachází na hranici dvou historických zemí. Už od vrcholného středověku se však region propojil pod značkou Koruna česká. Východní část však stále zůstala na hranici nejen s dnešním Polskem, ale také Uhrami. Hranice mezi královstvími se tak stala příležitostí k pašování.

Osoblaha je malé město v severním Slezsku, poprvé doložené ve 13. století jako významný trhový a správní bod při obchodní stezce mezi Moravou a Slezskem. Je součástí majetku olomouckého biskupství a patři mezi tzv. Moravské enklávy ve Slezsku. V poslední době bylo o Osoblaze slyšet v souvislosti se zrušením poslední úzkorozchodné trati u nás. Nás ale teď bude zajímat děkanský kostel zasvěcený sv. Máří Magdaléně. Ten vznikl už ve 3. čtvrtině 13. století a náležel k nejvýznamnějším raně gotickým stavbám u nás.

V 16. století Krnovsko patřilo Hohenzollernům, rodu, který postavil svůj vzestup na službě českým králům, aby na konci 19. století sjednotil rozdrobené Německo a otevřel stavidla 1. světové války. Jednou z důležitých držav rodu bylo právě i slezské město.

Když uprostřed léta vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, zvedla se stavidla 1. světové války. Z multinárodnostního státu symbolizovaného starým císařem Františkem Josefem se z domova českého národa stal jeho žalář. První odbojáři za kritiku státu zaplatili v časech války životem.

Básnická sbírka Slezské písně je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších děl české poezie. Zároveň je specifickou výpovědí o poměrech, které panovaly v regionu na konci 19. století. Jejího autora zásadně ve Frýdku-Místku ovlivnil místní učitel, básník a vlastenec Ondřej Bohuslav Petr, anebo byl dokonce sám autorem?

Vysoká škola báňská patří k Ostravě jako voda do říčního koryta. Svůj původ má však ve středočeské Příbrami, odkud se do moravskoslezské metropole škola přesunula těsně po konci 2. světové války.

Není náhodou, že v celé řadě pohádek najdeme postavu mlynáře. Technologie mlýnských kol poháněných „zelenou“ energií doprovázela lidstvo dlouhá staletí. Dnes vodní a větrná síla tradičně využívána mlynáři zažívá renesanci s touhou po obnovitelné energii. Své mlýny měla i historická Ostrava.

Čechy, Morava a Slezsko. Tuto základní trojčlenku historicko-zeměpisného složení našeho státu se děti učí už na prvním stupni základní školy. České země však zahrnovaly i území, která k našemu státu nepatří, a také specifické samostatné oblasti, jakými bylo i Opavské knížectví.

Památkově chráněná budova je dnes trochu utopená na Nádražní ulici nedaleko obchodního centra Nová Karolina. Svého času šlo o kus špičkové architektury, který projektoval pro Anglo-československou banku významný architekt Josef Gočár.