Dnes si připomínáme třetí den Svatého týdne, tedy takzvané Šedivé úterý. Ještě ani dnes, podobně jako na Modré pondělí, se ve spojitosti s Ježíšem Kristem nic významného nestalo. Přesto se však s dnešním dnem pojí některé tradice, které bychom měli dodržet.

Možná největší český dobrodruh 20. století se do historie zapsal především jako vítěz války o Těšínsko. Pohled na jeho osobnost se liší. Zatímco pro Čechy byl hrdinou, Poláci ho považovali za krutého nájezdníka. Nacionalisticky orientovaní teroristé mu dokonce pod postel nainstalovali bombu, i to Šnejdárek přežil.

Moravskoslezský hejtman a poslanec Josef Bělica (ANO) se stal terčem kritiky kvůli chystané výstavě a přednášce na téma životické tragédie, na jejichž přípravě se v obou komorách Parlamentu spolupodílí. V otevřeném dopise ho kritizuje provozovatel ostravského komunitní a informační Centra Pant Petr Pánek. Bělica podle něj dlouhodobě vystupuje proti důstojnému uchování památky obětí této nacistické akce. Hejtman kritiku odmítá a tvrdí, že dopis je plný lží. Dopis podle Pánka podpořilo podpisy téměř 200 lidí včetně historiků, pozůstalých po obětech nebo třeba spisovatelky Karin Lednické.

Petr Lexa Přendík je ostravský historik, který zároveň působí jako kronikář na Úřadě městského obvodu Ostrava-Jih. Napsal několik knih a v roce 2020 založil projekt Ostravské pěšiny, v rámci kterého pořádá komentované prohlídky po celé Ostravě nebo fotopřednášky v ostravském kině Luna. O své působením se pro redakci Ostravské Drbny rozhovořil loni v srpnu. Letos v březnu Přendíkovi vyšla nová kniha, která v sedmi kapitolách ukazuje nejen to, jak se moravskoslezská metropole měnila napříč časem, ale také upozorňuje na místa nebo stavby, o něž město definitivně přišlo.

Dominantou Přívozu je bělostný kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který kontrastuje s okolní zástavbou nejen svým novogotickým pojetím, ale také prázdným prostranstvím v jeho okolí. Za vším stojí slavný architekt Camillo Sitte, který zanechal v Ostravě výraznou stopu.

V časech třicetileté války se přes Moravu prohnala Švédská vojska s nebývalými vojenskými úspěchy. Ostravsko má dodnes několik míst, které připomínají události rozsáhlého vojenského konfliktu. Švédské mohyly skrývají ostatky vojáků z daleké Skandinávie, kteří v regionu padli.

Mentální anorexie není jen výmysl dnešní doby. Dnešní badatelé se shodují, že poruchou příjmu potravy nejspíš trpěla i rakouská císařovna Alžběta Bavorská, manželka císaře Františka Josefa. Nasvědčují tomu totiž její zdravotní problémy i chování.

Zatímco většina obcí dnešní České republiky se osvobození od německé okupace dočkala až v květnu 1945, obyvatelé Osoblažska vítali osvoboditele již v březnu. První osvobozenou obcí současné ČR byl Fulštejn, dnes Bohušov, a Matějovice v okrese Bruntál, a to 21. března 1945. O den později osvobodila Rudá armáda i nedalekou Osoblahu a okolí.

Možná je ještě příliš brzy, abychom ocenili architekturu minulého režimu, jehož vládu doprovázely politické perzekuce, vraždy i ztráta svobody. Nicméně i zločinecký režim měl svůj architektonický styl a jeho výkladní skříní se stal jeden z největším českých bulvárů, ostravská Hlavní třída v Porubě.

Švejk, švejkovina, švejkovat. Slova, která se stala běžnou součástí naší slovní zásoby a asi není třeba je dlouze vysvětlovat. Je tomu 104 let, kdy tiskem vyšel první dvaatřicetistránkový sešit veledíla Osudy dobrého vojáka Švejka. Za vydáním stojí dvojice Franta Sauer a Jaroslav Hašek. O ilustrace válečného románu se postaral Josef Lada.