Jícha na bobří ocas a další laskominy. Středověké jídlo na Slezskoostravském hradě
Uvař bobří ocas, odloupni z něj kůži, rozkrájej na kusy, okořeň, omoč v dobrém víně, můžeš přidat med a ještě vař. Tak zní ve stručnosti středověký recept na pokrm zvaný jícha na bobří ocas. S obdobnými recepty, ale zejména s kulturou středověké kuchyně a stolování, se nyní mohou seznámit návštěvníci Slezskoostravského hradu. V hradní věži byla 26. září otevřena výstava nazvaná S knížaty u stolu. Hlavním tématem je stolování na vévodských dvorech ve 14. až 16 století, konkrétně v Opavě a nedaleké polské Ratiboři.
Koření jako bohatství
„Kde jinde prezentovat takovou výstavu než na tak významném šlechtickém sídle, jakým býval Slezskoostravský hrad. Jeho základy existovaly už v době Přemyslovců a Piastovců,“ upozornila během vernisáže historička ze Slezské univerzity a jedna z tvůrkyň výstavy Irena Korbelářová.
Výstava je společným projektem Slezské univerzity v Opavě, Národního památkového ústavu v Ostravě a ratibořského okresu. Kromě středověkého stolování se věnuje také vývoji opavského a ratibořského knížectví v pozdním středověku, které spolu pojí linie rodu Přemyslovců a území se společnou kulturní a politickou minulostí.
Opavští a ratibořští vévodové rozhodně nepatřili v té době k nějakým zaostalým venkovanům. Pohybovali se v nejtěsnějším okruhu českých, uherských i římských králů a působili v diplomatických službách Lucemburků, které doprovázeli při jejich ces tách po Evropě. Zde si osvojovali vybrané způsoby stolování, které si pak odváželi zpět domů do Slezska.
Podle Korbelářové patřily k tehdejším častým pokrmům například paštiky z hovězího masa a ze zvěřiny. Vše muselo být hodně kořeněné. Koření bylo známkou bohatství a dobrých přístupů ke zdrojům. Hitem středověké kuchyně byly hřebíček, zázvor nebo muškátový oříšek.
Sušenky a mystička
Přestože výstava byla již k vidění v Ratiboři nebo na zámku v Hradci nad Moravicí, má ta ostravská svá specifika. Jak upozornil Michal Zezula, ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě, návštěvníci hradu mohou na výstavě vidět i velmi vzácné části nádob, kuchyňské nože nebo části kuchyňských roštů, které byly objeveny během nedávných archeologických vykopávek v centru Ostravy v místě výstavby Nových Laubů nebo na Kostelním náměstí u kostela sv. Václava. „Tyto předměty jsou veřejně vystaveny vůbec poprvé,“ zdůraznil Zezula.
Během vernisáže měli návštěvníci možnost také některé ze středověkých pokrmů ochutnat. Součástí ochutnávky byly například i sušenky, připravené podle návodu německé benediktýnky Hildegardy z Bingenu. Ta žila ve 12. století a byla známou lékařkou, spisovatelkou i mystičkou. Zachoval se i její recept na sušenky s muškátovým květem a dalšími přísadami. Hildegarda ve svých spisech upozorňovala, že takové sušenky, pro množství omamného koření, by se měly jíst pouze dvě za den. „Zlé jazyky tvrdily, že i kvůli většímu množství zkonzumovaných sušenek měla mystička Hildegarda řadu svých vidění. To dnes ovšem nemůžeme posoudit,“ sdělila s úsměvem historička Korbelářová.
Výstava S knížaty u stolu potrvá do 12. ledna 2025.
