Předtím, než dostalo město do názvu svou slavnou pomlčku, se lepšímu postavení na břehu řeky Ostravice těšil Frýdek, se svým zámkem. Před příchodem textilního průmyslu byl Místek větší zemědělskou vesnicí, ale přesto se v něm někomu mohlo dařit velice dobře.

Věž nad Štramberkem je viditelná z okolí na dlouhé kilometry. Pozůstatku hradní věže neřekne nikdo jinak než „Štramberská Trúba“. Na její dnešní podobě se podepsal především architekt, který dokončoval rovněž katedrálu sv. Víta na Pražském hradě.

I dnes se najde řada pamětníků dob, kdy Ostravu zaplavoval všudypřítomný prach způsobený intenzivní prací těžkého průmyslu. Město v současnosti už zdaleka není tak černým, ale i před ostravským těžebním a ocelářským boomem si místní stěžovali na zápach a nečistotu ve městě, byla však úplně jiného charakteru.

Městečko mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou je v současnosti spíše větší vesnicí. Patří přitom mezi nejstarší města v regionu, kde plnilo důležité správní a kulturní funkce lokálního centra. Rozvoj průmyslu na Ostravsku však jeho význam zásadně umenšil.

Dnes si slovo průmysl nejčastěji spojujeme se sektorem automotive, popřípadě na Ostravsku s ustupujícím těžkým ocelářským, strojírenským či hutnickým průmyslem. Všechny obory mají pevné místo v české průmyslové tradici, ta se však začala odvíjet v úplně jiném odvětví.

Středověká Ostrava měla k novodobému významu průmyslového centra daleko. V časech husitských válek stála na okraji zájmu, ale i jí se nábožensko-sociální revoluce v českých zemích, která nemá v Evropě obdobu, nevyhnula.

Není pochyb o tom, že ve své době byl Jan Amos Komenský nejznámějším českým učencem. Možná je tomu tak dodnes, neboť jeho jméno nechybí snad v žádném odborném pojednání o učenosti 17. století. 

První muzejní instituce vznikla na našem území v Opavě v roce 1814. Pokud bychom chtěli být přesní, nešlo tak úplně o dnešní Slezské zemské muzeum. Ačkoliv na tradici první instituce svého druhu navazuje, oficiálně se instituce jmenovala Gymnazijní muzeum.

Obchodní dům Breda je jednou z architektonických ikon hlavního města českého, původně takzavně rakouského, Slezska. Za pozoruhodnou stavbou stál vizionář narozený v Krnově, Leopold Bauer.

Možná největší český dobrodruh 20. století se do historie zapsal především jako vítěz války o Těšínsko. Pohled na jeho osobnost se liší. Zatímco pro Čechy byl hrdinou, Poláci ho považovali za krutého nájezdníka. Nacionalisticky orientovaní teroristé mu dokonce pod postel nainstalovali bombu, i to Šnejdárek přežil.