Dnes už je pohled na stále fungující sokolskou organizaci jednoznačným ohlédnutím do minulosti. Její nejslavnější kapitola se začala psát po vzniku Masarykovy první republiky a nejinak tomu bylo v Ostravě.

Prajzština je unikátní nářečí Hlučínska, které bylo po generace běžnou součástí života místních lidí, dnes však pomalu upadá v zapomnění. Tento jazykový fenomén je důležitou součástí kulturního dědictví a vznikl mísením němčiny, slezštiny a češtiny. Umíte „ponašemu“?

Předtím, než dostalo město do názvu svou slavnou pomlčku, se lepšímu postavení na břehu řeky Ostravice těšil Frýdek, se svým zámkem. Před příchodem textilního průmyslu byl Místek větší zemědělskou vesnicí, ale přesto se v něm někomu mohlo dařit velice dobře.

Budějovický Budvar má za sebou další mimořádný rok. Uvařil v něm nejvíc piva v historii, jeho tržby z prodeje výrobků a služeb dosáhly hodnoty 3,66 miliardy Kč a zisk před zdaněním činil 466,2 milionů Kč. Národní pivovar rostl na domácím trhu i v exportu. A dokázal se úspěšně prosazovat i tam, kde spotřeba piva obecně klesá.

Věž nad Štramberkem je viditelná z okolí na dlouhé kilometry. Pozůstatku hradní věže neřekne nikdo jinak než „Štramberská Trúba“. Na její dnešní podobě se podepsal především architekt, který dokončoval rovněž katedrálu sv. Víta na Pražském hradě.

I dnes se najde řada pamětníků dob, kdy Ostravu zaplavoval všudypřítomný prach způsobený intenzivní prací těžkého průmyslu. Město v současnosti už zdaleka není tak černým, ale i před ostravským těžebním a ocelářským boomem si místní stěžovali na zápach a nečistotu ve městě, byla však úplně jiného charakteru.

Městečko mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou je v současnosti spíše větší vesnicí. Patří přitom mezi nejstarší města v regionu, kde plnilo důležité správní a kulturní funkce lokálního centra. Rozvoj průmyslu na Ostravsku však jeho význam zásadně umenšil.

Dnes si slovo průmysl nejčastěji spojujeme se sektorem automotive, popřípadě na Ostravsku s ustupujícím těžkým ocelářským, strojírenským či hutnickým průmyslem. Všechny obory mají pevné místo v české průmyslové tradici, ta se však začala odvíjet v úplně jiném odvětví.

Středověká Ostrava měla k novodobému významu průmyslového centra daleko. V časech husitských válek stála na okraji zájmu, ale i jí se nábožensko-sociální revoluce v českých zemích, která nemá v Evropě obdobu, nevyhnula.

Není pochyb o tom, že ve své době byl Jan Amos Komenský nejznámějším českým učencem. Možná je tomu tak dodnes, neboť jeho jméno nechybí snad v žádném odborném pojednání o učenosti 17. století.