Pondělí 19. 1. 2026 | Svátek má Doubravka
Dnes, 19:03
Když na jaře roku 1945 dopadly během osvobozujících bojů na Krnov bomby, patřil kostel na Mariánském Poli k těm, které utrpěly největší škody. Leckdo by si mohl říct, že takové poškození pro chrám stojící nad Krnovem znamená definitivní konec. Nebylo to však poprvé a ani naposledy, kdy toto poutní místo čelilo zkáze. Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže tyčící se na kopci Cvilíně přetrval všechny nástrahy, které mu nachystaly dějiny. Historie se tu doslova otiskla do kamene.
Příběh poutního místa začíná ve 13. století. První zprávy hovoří o nálezu mariánského obrazu nebo sošky umístěné na dřevěném sloupu na úpatí Cvilína. A tak jako u mnoha jiných podobných zázračných nálezů, i Cvilínský kopec se postupně stal oblíbeným cílem poutníků z blízkého okolí. Zásadní zlom přišel v 16. století. Když se krnovského panství ujali luteránští Hohenzollernové, mariánský kult se stal nežádoucím. Máloco vadilo protestantům tolik jako poklonkování svatým obrázkům. Obraz byl proto zničen a poutní tradice násilně přerušena.
Po Bílé hoře se poměry změnily. Nastalo období rekatolizace a do Krnova se vrátil řád minoritů, kteří se stali hlavními obnoviteli mariánské úcty. Na Cvilíně vznikl nejprve menší dřevěný kostelík a místní lidé si zase brzo rozpomněli na poutní tradice. Obnovené poutní místo se stalo střediskem Mariánské úcty v širokém okolí a malý kostelík přestal zvládat množství poutníků. Proto byl na počátku 18. století postaven nový barokní chrám, dokončený v roce 1728. Za jeho návrhem a stavbou stála rodina Gansů, nejvýznamnějších architektů regionu. Pod jejich dozorem vznikla ukázková barokní stavba, která dodnes tvoří pohledovou dominantu celého kraje.
Toto šťastné období však netrvalo příliš dlouho, necelých šedesát let. Existenci kostela totiž ohrozily josefínské reformy. Josef II. v rámci svých reforem přistoupil k osvícenské racionalizaci, která se dotkla i církevních institucí. Zrušeny měly být sakrální stavby, které neplnily funkci farních kostelů, nebo kláštery, které nekonaly veřejně prospěšnou činnost.
Neděle, 4. ledna 2026, 12:00
Moravskoslezský kraj, jak už název sám napovídá, se nachází na hranici dvou historických zemí. Už od vrcholného středověku se však region propojil pod značkou Koruna česká. Východní část však stále zůstala na hranici nejen s dnešním Polskem, ale...
Cvilínsky kostel spadal do obou kategorií, jako poutní místo na kopci nad městem nesloužil farníkům a zároveň byl spravován krnovskými františkány, kteří spadali mezi řády, které neprovozovaly žádnou císaři libou činnost. Tak jako ostatní rušené chrámy, i kostel Panny Marie Sedmibolestné se ocitl v aukci a peníze utržené z jeho prodeje šly do náboženského fondu, který sloužil pro rozvoj a údržbu farní sítě. Cvilínský chrám se však v té době už stihl zapsat hluboko do místní náboženské komunity, a tak se čtyři bohatí místní měšťané rozhodli, že kostel vykoupí a zachrání.
S vykoupením problém nebyl, kostel stál jen 406 zlatých. Těžší bylo vypořádat se s císařskými nařízeními. Kostel už nemohl být spravován minority, a tak přešel do správy diecéze, stále mu však chyběli farníci, které by obsluhoval. A tak bylo okolí cvilínského vrchu kolonizováno. Krnovští měšťané tady nechali na zelené louce vybudovat malou osadu, příznačně nazvanou Mariánské pole (Marienfeld). Osada kostelu poskytla farníky, a tak mohl být chrám roku 1795 znovu otevřen.
Následovala další etapa rozvoje poutního místa. Na počátku 19. století byla na Cvilíně vybudována křížová cesta, která vylepšovala zážitek poutníků. Ale historie si pro Mariánské pole přichystala ještě další zkoušky. Tou následující byl požár v roce 1865, kdy shořela střecha a obě věže kostela. Znovu se potvrdila obliba místa krnovskými měšťany, kteří rychle uspořádali sbírku mezi věřícími a vybrali dostatek prostředků na opravu.
Sobota, 20. prosince 2025, 07:25
Osoblaha je malé město v severním Slezsku, poprvé doložené ve 13. století jako významný trhový a správní bod při obchodní stezce mezi Moravou a Slezskem. Je součástí majetku olomouckého biskupství a patři mezi tzv. Moravské enklávy ve Slezsku....
Kostel tak byl do dvou let opětovně opraven a zprovozněn. Dočkal se také vybudování 222 schodů, které měly usnadnit výstup na poměrně příkrý kopec. V roce 1942 se dokonce vrátil do rukou františkánského řádu. To už na Marienfield čekala další pohroma, druhá světová válka. Na Bruntálsku a Krnovsku se vedly těžké boje a ty poznamenaly i cvilínský svatostánek, na který dopadla letecká puma. Asi nikoho nepřekvapí, že místní se ani tentokrát nevzdali. Následovala další sbírka, další oprava a za dva roky byl kostel znovu vysvěcen.
Lehké to nebylo ani v následujících desetiletích. Komunistická strana v rámci akce K vzala kostel františkánskému řádu a opětovně ho předala místní farnosti. Komunisté nijak neskrývali nechuť k obnově sakrálních památek, a tak se jen těžko hledaly peníze na opravy, ale alespoň byl kostel zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. Nakonec kostel přečkal i období komunistické totality a po revoluci byl v roce 1994 zase navrácen františkánům a v roce 2018 byl dokonce prohlášen Národní kulturní památkou a prošel zásadní revitalizací.
Kostel Panny Marie Sedmibolestné tak není jen dominantou lákající věřící i turisty z širokého okolí. Je kamennou kronikou regionálních dějin a připomínkou toho, že některá místa dokážou přežít reformace, sekularizace, požáry i totalitní režimy, pokud se najdou lidé, kteří se jich odmítnout vzdát.
Úterý, 12. srpna 2025, 07:00
Jednu z největších hradních zřícenin u nás zná v kraji asi každý. Za vybudováním hradu Hukvaldy stál německý rod Hückeswagenů, jeho první člen na Moravě, říšský hrabě Arnold však tady byl nejspíše dříve než hrad, který pravděpodobně založil až jeho...
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
